Individuální studijní plán

Zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

§ 14

Druhy výuky a výcviku

(1) Provozovatel autoškoly je oprávněn poskytovat v rozsahu stanoveném v registraci k provozování autoškoly tyto druhy výuky a výcviku:

a) základní výuku a výcvik,

b) sdruženou výuku a výcvik,

c) rozšiřující výuku a výcvik,

d) výuku a výcvik podle individuálního studijního plánu,

e) doplňovací výuku a výcvik.

(2) Provozovatel autoškoly dbá, aby žadatel o řidičské oprávnění získal výukou a výcvikem teoretické znalosti a praktické dovednosti tak, aby byl schopen

a) řídit vozidlo v souladu s předpisy o provozu na pozemních komunikacích,

b) ovládat vozidlo tak, aby nevytvářel nebezpečné situace a přiměřeně reagovat na jejich vznik,

c) rozpoznat provozní nebezpečí a jeho závažnost a dokázat na tyto situace včas a správně reagovat,

d) rozpoznávat u vozidel technické závady, které představují ohrožení bezpečnosti,

e) reagovat na faktory ovlivňující jednání při řízení vozidla a uchovat si schopnosti potřebné pro bezpečné řízení vozidla,

f) poskytovat účinnou první pomoc zraněným při dopravní nehodě.

§ 18

Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu

(1) Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro všechny skupiny vozidel s výjimkou skupin D, D+E, D1 a D1+E.

(2) Teoretickou přípravu si žadatel o řidičské oprávnění osvojí samostatným studiem a povinnými konzultacemi v rozsahu stanoveném učební osnovou.

(3) Při výuce podle individuálního studijního plánu musí být provedena nejméně jedna vyučovací hodina konzultací na každé čtyři hodiny výuky stanovené učební osnovou pro danou skupinu vozidel. Ve skupině může být maximálně 5 žáků.

(4) Rozsah výcviku nesmí být nižší, než je počet vyučovacích hodin stanovený učební osnovou pro danou skupinu vozidel.

§ 20

Učební osnova výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění

(1) Předmětem výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění je získání potřebných teoretických a praktických znalostí, dovedností a návyků k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích.

(2) Výuka obsahuje

a) výuku předpisů o provozu vozidel,

b) výuku o ovládání a údržbě vozidla,

c) výuku teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,

d) výuku zdravotnické přípravy.

(3) Výcvik obsahuje

a) výcvik v řízení vozidla,

b) výcvik praktické údržby vozidla,

c) praktický výcvik zdravotnické přípravy.

(4) Rozsah výuky a výcviku je rozdělen podle druhu výuky a výcviku a podle jednotlivých skupin vozidel, pro které se výuka a výcvik provádí.

(5) Obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání řidičských oprávnění stanoví prováděcí předpis.